6.kapitola
Daehyun ležel na posteli a já seděla na něm. Držel mě za ruce a vždy když se mu zachtělo, přitáhl si mě k sobě a políbil mě.
„Víš, zajímalo by mě kdy si pro mě kluci dojdou...“ zamumlal Daehyun a já se začala smát.
„Děláš si srandu?! Nechají tě tady! ...Semnou.“ usmála jsem se a políbila ho.
„Tak jako kluky znám dlouho! A dej tomutak týden a dojdou si pro mě..“ ušklíbl se.
„Já tě nedám...“
Alex vletěl do pokoje zrovna když jsem seděle na Daehyunovi a smála se jeho vtipu.
„Ri!“ vybafl a hned se zase zasekl. Pohled mu sjel na nás dva.
„Co to sakra?!“ rozkřikl se.
„Alexi! Já ti to vysvětlím...“
„Co mě chceš vysvětlovat?! Já to naprosto chápu! Dala ses dohromady s tým....pff...“ odfrkl si a já si povzdechla.
„Ale..no...B.A.P dneska v televizi říkali, že už ví kde tady tohle koťátko je a jdou si pro něj...“ informoval mě Daehyun a odvrátil od nás pohled.
Slezla jsem z Daehyuna, protože ty jeho úšklebky stylu „já to říkal“ byly vážně otravné.
„Co tam všechno říkali?“ zeptala jsem se ho.
„No, že nechtějí aby ho hledala policie, že to berou ze srandy a určitě vědí, že se mu nic stát nemůže, protože ho unesla taková „neškodná“ holčička a že si to vyřídí sami.“ shrnul do jedné věty.
„Já jim dám takové neškodné holčičky!“ zamračila jsem se a Daehyun mě obejmul kolem pasu.
„Nebezpečná holčička...“ políbil mě na krk a Alex zakoulel očima.
„Hele! Nechte si to na jindy! Budu dělat, že mě nevadí, že ste spolu, ale prosím nežužlejte se předemnou!“ štěkl Alex a já se zasmála.
„Dobře dobře...“
„A my dva!...“ obrátil se Alex na Daehyuna. „Jsme si něco řekli! Takže doufám, že na to nezapomeneš jinak bude po tobě!“ vyhrožoval mu.
„Jasně! Nejsem takový sklerotik jak vypadám.“ ujistil ho.
„Fajn...Dneska večer dojdu a zkontroluju jestli tady nebude zbytek B.A.P...“ naznačil uvozovky a radši odešel.
„Vzal to dobře...“ zamumlala jsem aotočila se na Daehyuna. Nohy jsem mu omotala kolem boků a on si mě přitáhl k sobě.
„Já ti říkal, že si pro mě dojdou...“ ušklíbl se a jemně mě kousl do ouška.
„Hej!“ převrátila jsem ho na záda a sedla si na něj. Jednou rukou jsem se zapřela u jeho hlavy a druhou mu položila na břicho. Políbila jsem ho a rukou mu jemně jela níž. (Vy víte kam xD).
Zasténal do polibku když jsem se dostala na TO místo a přejížděla po něm rukou.
„Ďáblíku...“ zamumlal a převrátil mě na záda. Jednou rukou mě držel ruce za hlavou a druhou se podpíral aby mě nezalehl.
„Teď jsem na řadě já..“ uchechtl se a políbil mě těsně pod čelist. Líbal mě na krku a pomalu jel níž. Vyhrnul mi triko a věnoval se břichu. Jazykem obkroužil pupík a jel níž. U pánve se na chvíli zastavil a zase pokračoval. Jemně vsál do úst kousíček mé kůže. Vrátil se nahoru a na místě kde byl předtím, zůstal malý červený flíček. Pustil mě ruce a hladil mě po bocích. Rukou jsem mu vjela do vlasů a přitáhla k sobě. Začala jsem ho líbat a jazykem jsem si bourala cestičku do jeho úst. Jazyky jsme si prozkoumali každé místečko v puse a jen tak si s nimi hráli. Trochu se odemě odtáhl a kousl do spodního rtu. Koutky mě vyjeli nahoru a pohladila jsem ho po vlasech.
---------------------------------------Asi 2 hodiny ráno.
Daehyun seděl na židli a já ho k ní přivazovala.
„Jestli dneska dojdou tak to nebudou mít lehký! Hodně práce budou mít s rozvazováním...“ zahuhlala jsem a Daehyun se zasmál.
„Pořádně to utáhni aby to hned nespadlo.“ ušklíbl se a já to utáhla co nejvíc jsem mohla. Zapřela jsem se nohama a postel a utáhla to ještě víc. Daehyun se pokoušel pohnout rukama, ale nic.
„Jsem dobrá!“ vykřikla jsem štěstím a políbila Daehyuna na tvář.
„Ano, jsi nejlepší...“ zamumlal s úsměvem na tváři.
Seděla jsem před ním na posteli a čekala jestli někdo dojde.
„Asi dojdou zitra...“ zívla jsem a lehla si na postel.
„Hej a mě tady necháš svázaného?!“
„Nemůžu riskovat, že by sem vážně přišli a odnesli by mi tě...“ zamumlala jsem a zavřela oči.
„Nedupej tak Zelo! Určitě spí!“ zašeptal někdo na chodbě.
Jsou tady!
Prudce jsem otevřela oči a sedla si na postel.
„Připravena k boji?!“ zasmál se Daehyun a já nahodila arogantní úsměv.
Pomalu se otevřeli dveře a čelnové B.A.P se vkutáleli dovnitř.
„Jau..“ zahuhlal Youngjae, který byl úplně naspodu.
„Nauč se chodit ty idiote!“ okřikl ho Himchan a stoupl si. Daehyun se začal hlasitě smát.
„On žije! Bangu on žije!“ třásl s Bangem Zelo a radoval se.
„Holčičko rozluč se s ním... Jede zpátky...“ informoval mě Bang a snažil se rozvázat Daehyuna.
„Můžeš se snažit jak chceš, ale Dae tady zůstane! Budeš se muset rozloučit ty s ním! A nejsem neškodná!“ vykřikla jsem a když Bang a Zelo vzali Daehyuna i s židličkou chytla jsem ho za nohu a držela se ho jak klíště.
„Pusť ho!“ štěkla jsem a povalila ho na zem i s Daehyunem.
„Hele...princezno, ber ohledy i na přivázané...“ zasmál se Daehyun.
„Promiň, ale snažím se aby tě nevzali...“
Bang něco zamumlal Jong upovi a stoupl si. Znovu vzal sse Zelem Daehyuna a když jsem ho chtěla zase chytit za nohu Jong up si mě přehodil přes rameno a utíkal z domu i semnou.
„Pusť mě! Já chci být doma! A Daeho mě tady taky nechte! Sakra!“
--Z pohledu Alexe
"Mohl bych se podívat jestli jsou oba celý..."
Přešel ulici a vlezl do baráku. Šel po schodech nahoru a pomalu otevřel dveře a nakoukl. Překvapením bylo když jsem tam nebyla ani já ani Daehyun....Ani židlička.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ! - (KONEC 1.DÍLU)
Komentáře
Přehled komentářů
hele neskončiteto najednou žene nevadimi treba jenda kapitola ročne ale abyste to neskončili na dilu ktery neni konec :D
Re: jsndbd
(Admin, 13. 8. 2013 13:04)Ahoj :) už mám 2 kapitoy.. hodím je sem... ale budu přidávat málokdy zbývající kapitoly, protože nějak nestíhám :D
gajnx
(tejna, 16. 8. 2013 17:29)