8.kapitola
-Dokonalé kuchařské schopnosti
Probudila jsem se v Bangově náruči. Je tak nádherný když spí...Roztomilý...
Bang se zavrtěl a přitáhl si mě blíž k sobě. Zrudla jsem a ruce mu položila na hrudník. Ááááááááááwwww... je bez trička! Asi shořím štěstím!....
Pomalu otevřel oči a zahleděl se do mích.
„Dobré ráno.“ zamumlal a nevinně se na mě usmál.
„D-Dobré...“ sklopila jsem oči a snažila se zamaskovat můj rudý obličej.
„Jak ses vyspala?“ pohladil mě po tváři a přetočil se na záda. Hlavu jsem si na něj položila a prstem mu pomalu přejíýděla po hrudníku. Asi se rozpustím...jako čokoláda... oříšková...sice nevím kde vezmu ty ořechy, ale to je detail...
„Krásně...“ usmála jsem se a Bang mě políbil do vlasů.
„To je dobře...“ zašeptal a mě v ten moment pichlo v hlavě. Nebo ruplo? Ruplo mě v bedně?!
Smrskla jsem obočí k sobě a zavřela oči.
„Jsi v pořádku?“ zeptal se opatrně.
„Bolí mě hlava...“ posadila jsem se a mnula si spánky. Posadí se vedle mě a položí mě ruku na čelo.
„Ty celí hoříš.“ zděsí se a už mě zkouší líčka a prohlíží mě z různých úhlů.
A ty se mě divíš? Vždyť jsem se probudila vedle polonahého Bang Yong guka!
Stoupl si a odcupotal pryč z pokoje.
Kam jdeš? Neopouštěj mě!
ZA chvilku byl zase u mě. Opatrně mě položil na postel a na čelo mi dal mokrý kapesník. Usmála jsem se na něj. Je tak hodný...
„Jong up ti za chvilku donese něco na jídlo.“ informoval mě a chytl mě za ruku.
„Nese se jííííídloooo!!“ řval Jong up a vletěl do pokoje.
Na velký tácek dal misku s rýží a …. nějakou omáčkou. Posadila jsem se a Jong up mi to položil na klín. Když jsem uviděla hnědou omáčku udělalo se mi poněkud zle. Jong up se jenom usmíval nad svým výtvorem.
„Nejez to... pak ti bude ještě další 2 měsíce blbě.“ zašeptal mi Bang do ucha a já pohlédla na usmívajícího Jong upa.
„Proč?“
„Je to UHO!“
„Co?“
„UHO- Univerzální hnědá omáčka! Pokud nebude vařit nikdo jiný než Jong up tak tohle budeš jíst furt! Dává se to ke všemu! Špagety, rýže...dokonce se z toho dělá i polévka!“ informoval mě Bang a já se zasmála.
„Přeháníš...“ smála jsem se a dala si jednu lžičku do pusy. Vytřeštila jsem oči a hleděla před sebe jako v tranzu. Jednou rukou jsem se natahovala po skleničce s vodou a vypila ji celou naráz.
„Chutná?!“ zeptal se mě Jong up a já na něj jen se slzami v očích ukázala zdvižený palec.
„S-Super...“ zakoktala jsem a sousto spolkla.
„Já ti to říkal, ďáblíku.“ Bang mě rozhrábl vlasy a utřel mi kapičku omáčky z koutku. Zšklepbila jsem se a ulomila si kousek rohlíku. Neochotně jsem přežvykovala rohlík a Bang se smál.
Co je na tom tak směšného?!
Najednou do pokoje vletěl Himchan.
„Kim? Vrátilas Bangovi ty časopisy co jsem měl pujčené?“ zeptal se.
Ještě abych si je nechávala....
Nahmatala jsem se pod Bangovým polštářem a vytáhla je. Bang překvapeně vykulil oči.
„Dej je sem, ďáblíku!“ natáhl se po nich, ale já jsem uhla.
„Bangu, já nevěděla, že si až tak zvrhlí..“ ušklíbla jsem se, klekla si a natáhla ruku nahoru. Bang se začervenal a snažil se je dostat zpět, ale já jsem měla rychlé ruce a uhýbala mu. Himchan pobaveně hleděl jak se pereme.
Když už Bang byl jenom kousíček od toho aby mě je sebral tak jsem si ty časopisy dala pod tričko. Bangovo tričko. Bang se škodolibě zasmál. Chytil mě za ruce a položil mě. Ruce mi držel jednou rukou za hlavou a ve tváři měl pořád ten úsměv. Rukou mi zajel pod triko a časopisy si vzal. Jednou rukou je schoval zpět pod polštář a dál se věnoval mě. Když mi chtěl rukou zajet znovu pod triko Himchan ho zastavil.
„Bangu!“ okřikl ho a oba dva jsme střelili pohledem po Himchanovi.
„Co je?!“ nechápal Bang.
„je na to ještě mladá!“
„Jak to jako myslíš?!“ štěkla jsem. Himchane! Je mi 15!!! Sakra! A dovolil ti někdo se do toho vložit?! Ne! Je to neslušný, takhle někoho vyrušit v důležité činosti! Že se nestydíš!
„Kdo se o to pak bude starat?! Nejsi připravená mít-“ nedořekl a už po něm letěla várka polštářu... Samozdřejmě se do toho připletla i peřina. Ty vole, Himchane. Nemluv už. Už fakt ne. Zelo ti musel dát pod polštář Jong upovi ponožky, proto si tak zfetovanený. Počkat...ponožky té nemilosrdné šelmy? Fuj.
„Vypadá to snad, že spolu zrovna teď budeme spát?! Jsme snad vyslečení?! A -“ nedořekla jsem a do rozhovoru se vložil i Bang.
„A kdyby náhodou..tak mám i ochranu...“ zamumlal Bang. Já i Himchan jsem po něm střelili pohledem.
Vždy připravený … Super Bangu! Kim..ó bože! Začínáš být nadržená... jak stepní koza! Uklidni se! Dýchej! Nádech výdech! ...Jak při porodu. Ne že bych s tím měla skušenosti.
Himchan nevěděl co říct. Bang se jenom ušklíbl a políbil mě. Do pokoje vletěl Zelo.
„Neruším?!“ zakřičel.
„Rušíš...“ zamumlali jsme si pro sebe oba dva zaráz (Já a Bang). Zelo se posadil vedle nás na postel a upřeně se na nás díval. Bang mě pustil ruce a posadil se. Vzdychla jsem a taky se posadila.
"Co ten vocas ještě pořád stojí v těch dveří. Chce dýško?" zeptala jsem se Banga při pohledu na usmívajícího se Himchana. Co to melu! Vlastnímu bráchovi se dýška nedávají...tak možná po hubě...
Zasmála jsem se. Dělám si srandu...Himchanovi bych nikdy neublížila! Musím se ovládat... Je přece jediný koho teď z rodiny mám ... Teda nepočítají se B.A.P ! Ty beru jako mou druhou rodinu.
"Jak se máš? Už je ti líp?" zeptal se Zelo.
"Ani ne, sice ...Po Jong upově polévce mě přestala bolet hlava." zasmála jsem se, ale dál pokračovala ve větě. "Ale teď mě je ještě blbě...." zamumlala jsem a obejmula Banga. Pohladil mě po vlasech.
"Ehm..Kim?" vložil se do toho Himchan. Co zase chce ten vocas?!
"Ano bráško?" zeptala jsem se otráveně.
"Jenom ti upozorňuju, že za týden je škola...Nastoupíš do prváku." informoval mě Himchan. Hlasitě jsem vzdychla. Super!
"A Zelo bude semnou ve třídě...?" zeptala jsem se a doufala, že řekne ano.
„Ne...mám soukromého učitele.“ objasnil Zelo a upravil si šátek na krku.
Ještě lepší!
„A proč já nemám soukromého učitele taky?!“
„A já ty peníze se*u nebo co?!“ rozštiloval se Himchan.
„Dobře .. dobře brácha! Klídek...“ uklidňovala jsem Himchana.
„Bože za co mě trestáš?!“ zaskučela jsem a zabořila Bangovi hlavu do ramene.
„Já ti nevím...ale nějak mě se*eš..“ vešel do pokoje Jong up s další várkou UHO. Bang se začal dusit smíchy. Položil to na stůl. Očkem jsem po tom mrkla a už se m zase navalovalo. Tentokrát to je se špagetama.
„Jong upe?! Ty mě nemáš asi moc v lásce co?“ zeptala jsem se ho.
„Proč?! Já tě mám rád! Jsi jako moje mladší sestřička...“ usmál se Jong up.
„No já nevím... že se mě chceš zbavit...“
„To je moje ségra..tak si ji nepřivlastňuj...“ zamumlal Himchan.
Jong up nafoukl tváře a zkřížil ruce na prsou.
„To je moje specialitka!“ zamumlal a uraženě odpochodoval pryč z pokoje.
„Chjoo...ďáblíku ďáblíku....“ zasmál se Bang a políbil mě do vlasů.
„No co?! Nemůžu se zeptat?“
Himchan odešel společně s Jong upem a teď už zbýval jenom Zelo.
„Zelo? Nemáš nějakou práci?“ zeptal se Bang.
„Ne, už jsem vše udělal...“ usmál se a dál se na nás díval.
„Zelo? Nevolal tě teď náhodou Young jae?“zkoušela jsem.
„Ne... Young jae spí..“
„teda chtěla jsem říct DaeHyun...“
„Ne..ten spí taky....“ usmál se.
Bang se zasmál a já už přemýšlela jestli se mám smát nebo brečet nad debilitou toho kluka. Bang po něm hodil pohled alá - „Jestli nevypadneš do 5-ti sekud příjdeš k úrazu!“
Zelo pochopil a vystartoval z pokoje ani jsem nestačila mrknou. Bang došel ke dveřím a zamkl je.
„tak kde jsem skončili?“ zeptal se a kdyby neměl uši tak se mu ta pusa rozjede kolem celé hlavy.
„Vždy připravený jo?“ vyplázla jsem na něj jazyk a on mě znovu položil a ruce mi dal za hlavu.
„Hele, nevyplazuj na mě ten jazyk...“
„Nebo co?“
„Ukousnu ti ho...“ ušklíbl se a já na něj znovu vyplázla tu hmotu co mám v puse.
Bang se ke mně naklonil a jemně mě kousl do rtu. Zavřela jsem oči a začala ho líbat. Jednou rukou mě držel ruce za hlavou a druhou mě hladil po bocích. Někdo zaklepal na dveře.
„Promiňtě za vyrušení, ale v kuchyni vybouchla Jong upova omáčka a vypadá to tam hrozně..takže jenom chci říct, že já to neuklízám!“ žsloval DaeHyun a odpochodoval pryč. Bang ani já jsme si ho nevšímali.
Maličko se ode mě odtáhl a políbil na krk. Zaklonila jsem hlavu a nechala ho dělat co se mu zlíbí. Povolil sevření a já mu vjela rukou do vlasů. Vrátil se zpět a znovu mě kousl do rtu. Tentokrát kousl víc a já sítila na jazyku chuť krve. Prstem jsem přejela po rtu abych se ujistila, že mě vážně teče krev. A fakt! Podívala jsem se na něj a ušklíbla se. Kousnutí jsem mu oplatila, ale nepodařilo se mě to tak dobře jak jemu.
„Ďáblíku....“ zamumlal a políbil mě.