TOM A JERRY
Pomalu jsem otevřela oči a protáhla se.
„Mmmm…“ zavrněl mi Daehyun do ucha.
Hm, asi ještě spí. Nesmím…nechci ho vzbudit. Ale tohle je dobrá příležitost, jak dostat zpátky svoje texty. Jenže…jak je z tama dostat, když na nich leží? A navíc má pořád ruku přese mě…Pokud se vzbudí…nebude to zrovna podle mého plánu…Ale za pokus to stojí!
Pomaloučku jsem se překulila na druhý bok.
Jo, dobrý, spí! Jde se na to!
Opatrně jsem k němu natáhla ruku a malinko nadzvedla polštář. Daehyun se zavrtěl. Rychle jsem ruku stáhla zpátky k sobě.
Pořád spí. Je nádherný…Ha Ki, přestaň myslet na úchylárny a soustřeď se! Ale to nejde…! Teď nebo nikdy…vidím to spíš na to nikdy…Ne, teď!
Přestala jsem se hádat sama se sebou a znovu nadzvedla polštář a opatrně pod něj strčila ruku. Pokoušela jsem se nahmatat papíry, ale pod peřinou nic nebylo. Našla jsem něco studeného, asi knížku.
Kde sakra jsou? Dyť je sem dával přímo přede mnou!
„O co se snažíš?“ vyrušil mě Daehyun.
Daehyun?!
„J-já? O nic…“ koktala jsem s přiblblým výrazem ve tváři.
„Jestli hledáš ty texty, tak ty už tady dávno nejsou.“ ušklíbl se.
Moment…Mám je! Daehyune, ty lháři!
Po tváři se mi rozjel široký úsměv.
„Lhát se nemá.“ škubla jsem rukou k sobě. Zamávala jsem Daehynovi textama před očima.
„Tos neměla dělat!“ ďábelsky se usmál a chtěl mi texty sebrat. Já se ale jen tak nevzdala.
Když už jsem je konečně získala zpátky, nedovolím, abys mi je zase sebral!
Z jeho snahy sebrat mi papíry z ruky se stala taková menší bitka. Samozřejmě, že mě nijak nemlátil, ale v lechtání se přímo vyžíval. Já se mu zapřela nohama o hrudník a odstrkovala ho od sebe tak daleko, jak mi to nohy dovolily (moc daleko to ale nebylo). Daehyunovi to očividně přišlo strašně vtipné.
„Ha ha ha! Opravdu strašně vtipné, Daehyune!“
„Ty jsi taková malinká!“ smál se.
Cože?! Malinká?! Tak teď jsi mě urazil!
Přestala jsem bojovat, nafoukla tváře a otočila se k němu zády. Ruce jsem zkřížila na prsou.
„Ale no táák…já to tak nemyslel!“
„Myslel.“ odsekla jsem.
„Ha Ki…“ Přisunul se ke mně a vytrhl mi papíry z rukou.
„Hej!“ otočila jsem se zpátky k němu a natahovala se pro ně. Stav usmiřování nevydržel dlouho. Vrátili jsme se k předchozí “kruté“ bitce.
„Vrať mi je!“
„Mm-mmm!“ zakroutil hlavou.
„Počítám do tří…raz…dva…tři!“ Na tři jsem se po něm vrhla jako po jídle. On ale uhnul a já proletěla až do…pryč. Už jsem se viděla, jak letím z postele a přistávám rozplácnutá na zemi jak přejetá žába, ale Daehyun naštěstí pohotově zareagoval, pustil texty a chytil mě za pas.
„Kam jsi chtěla letět?“ smál se a vtáhl mě na postel.
„Nikam.“ Štveš mě, Daehyune!
„Nebuď tak protivná!“
„Nejsem protivná.“
„Jsi. Nemrač se tak nebo ti to zůstane!“
Nasadila jsem americký úsměv, což Daehyuna ještě víc rozesmálo.
Jsem ráda, že se bavíš!
Znovu jsem vystartovala po textech, tentokrát, protože to Daehyun nečekal, se mi je povedlo získat. A všechno začalo znova. Daehyun mě svalil na postel, jednou rukou mě pevně chytil za zápěstí a držel mi ruce za hlavou, abych se nemohla bránit, druhou se zapíral o postel. Chtěl mi vzít papíry, ale najednou se zarazil a pohlédl mi d očí. Byl jenom kousíček ode mě. Srdce mi začalo bít jako splašené, dýchání se mi zrychlilo. Povolila jsem sevření dlaně a pustila texty. Daehyun se ke mně pomalu přibližoval. Zavřela jsem oči, cítila jsem na tváři jeho malinko zrychlený dech. Políbil mě…ale najednou se ode mě se sklopenou hlavou odtáhl.
„Ha Ki…promiň. Slíbil jsem Min Hyunovi, že se o tebe budu starat jako o vlastní sestru…a…já…nemůžu…nemůžu si začít se sestrou svého nejlepšího kámoše. Kdyby…kdyby žil…neváhal bych ani vteřinu…mám tě rád, ale…já prostě nemůžu…promiň…“
„Neomlouvej se. Chápu tě.“ Chápu tě, ale miluju tě…
„SNÍDANĚĚ!!“ řval Bang.
Podívala jsem se na Daehyuna a pak slezla po žebříku dolů. Šla jsem do kuchyně.
„Kde je Daehyun?“ zeptal se Zelo.
„V pokoji.“ odpověděla jsem a posadila se ke stolu mezi Jongupa a Youngjaeho.
---odpoledne---
Válela jsem se na gauči, na mě se válel Garfield a…prostě jsme se jen váleli a nudili se.
Já asi umřu nudou! Zajímalo by mě, co dělá moje chůva. Chjo, Bangu…
Zvedla jsem se z gauče a zamířila si to do pokoje. Přede dveřmi jsem se ale zastavila, protože jsem zevnitř zaslechla Youngjaeho hlas:
„ÁÁ, Daehyun se nám zamiloval!“
„To bylo řečí: ‚Já chci nějakou dospělou holku!‘ A teď ses zamiloval do takového praštěného kuřete!“ smál se Himchan.
„Je taková…nevinná.“ zamumlal Daehyun.
Nedalo mi to a sklonila jsem se ke klíčové dírce. Daehyun seděl na Jongupově posteli. Bang a Himchan se rozvalovali na Daehyunově posteli. Zelo a Youngjae seděli na zemi, Jongup seděl na své posteli vedle Daehyuna. Himchan držel v ruce velkou knížku a zažraně do ní hleděl.
„Je roztomilá.“ dodal Daehyun.
„Daehyune, jestli ji máš opravdu tak rád, tak za ní jdi. Teď hned.“
„Mám ji rád…miluju ji, ale…“
„Žádné ale! Myslíš, že by Min Hyun chtěl, abyste kvůli němu byli oba nešťastní? Abyste se půl roku obcházeli dvoumetrovým obloukem a pak si našli někoho, koho nebudete milovat, jen abyste už nebyli sami? To by určitě nechtěl! Chtěl by pro svou sestru jen to nejlepší! Chtěl by pro ni někoho, kdo ji bude milovat tak jako on, kdo si jí bude vážit, někoho, pro koho bude ta nejdůležitější na světě! Pokud ji miluješ, tak zvedni tu svou línou prdel a jdi za ní!“
Jongupe, děláš z komára velblouda, ale děkuju, žes mu to řekl. Sama bych to líp neřekla. Krásně jsi to zformuloval. Jsi skvělý!
„Ale ona je na mě naštvaná…“ namítl Daehyun.
Nejsem naštvaná!
„Není.“ zavrtěl Zelo hlavou. „Je jenom zklamaná.“
Čteš mi myšlenky, Zelo.
„Ale já prostě nemůžu -“
„Proč bys nemohl? Ty máš rád ji, ona má ráda tebe, tak v čem je problém?“
Přesně! Proč bys nemohl?
„Problém?“ zopakoval tiše. V jeho očích se zrcadlil smutek.
„Problém je ten, že ty vůbec nemáš smysl pro romantiku!“ ujasnil Zelo.
Jediný problém jsi tady TY, Daehyune! Jestli jsem pro tebe moc mladá, řekni mi to rovnou a nevymlouvej se na bráchu!
Do očí se mi vkradly slzy.
Co? Proč brečím?
„Seš zvrhlík, Daehyune!“ prohlásil Himchan a strčil knížku pod můj polštář. Když ji zavíral, všimla jsem si velkého nápisu na knížce: Kámasútra.
Teda, Daehyune…!
What causes enormous blood pressure
(AFequeFekPah, 8. 10. 2018 5:52)