VYZNÁNÍ ... ANEB CO DOKÁŽE PAVOUK
„Bangu?“ nakoukla jsem do obýváku, kam leader před chvilkou šel. Žádná odpověď. Docupitala jsem až ke gauči a nahnula se přes opírátko. Bang tam ležel rozvalený jak vyvržený vorvaň, před sebou ovladač a brambůrky a sledoval nějaký film – vypadalo to na romantickou komedii. Na sobě měl jenom trenky, jinak nic. Při pohledu na jeho vypracované břicho jsem zapomněla, proč jsem sem vlastně přišla. Zapomněla jsem úplně všechno: jak mluvit, jak dýchat a jak ovládat svaly obličejové části ksichtu, takže mně málem ukápla slina. Díkybohu jsem se ale včas vzpamatovala a zaklapla pusu, ještě než jsem stihla zaslintat jeho dokonalé tělo. Zavrtěla jsem hlavou, abych zahnala všechny ty zvrhlé myšlenky, které mě při pohledu na leaderovo polonahé tělo napadaly.
„Bangu!“
„No?“ zaklonil hlavu a podíval se na mě. „Co potřebuješ?“
„Zabiješ pavouka u mé postele?“
„Až to skončí.“ obrátil hlavu zpátky k televizi a mě si dál nevšímal.
„Prosím!“ zaskučela jsem.
„Za chvilku. To za půl hodiny končí.“
„Ale já už chci jít spát!“ protestovala jsem.
„Tak jdi.“
„Ale tam je ten pavouk!“
„Neboj se, on tě nesežere.“
„Ale kousne mě anebo po mně bude v noci lozit a vleze mně do pusy!“
„Sedni si do křesla, dívej se na ten film a až to skončí, tak ho půjdu zabít. Půl hodiny snad vydržíš, ne?“
„Ne.“ Z televize se ozval výkřik, a tak jsem vzhlédla, abych omrkla situaci ve filmu – sex.
„Bangu, ty úchyle!“ obvinila jsem ho a hned jsem pokračovala: „Jestli toho pavouka nepůjdeš okamžitě zabít nebo oddělat, řeknu novinářům, že se díváš na erotické filmy!“
„Jo, a nezapomeň jim taky říct, že mám pod polštářem porno časopisy a ve stolku u postele krabičku kondomů.“
„Cože? Je to pravda?“ vykulila jsem oči nad zvrhlostí toho tvora.
„To první ne. Ty si půjčuju od Himchana.“ řekl naprosto klidně.
Od Himchana? Teda…nikdy by mě nenapadlo, že zrovna Himchan, takové nevinné stvoření (aspoň na pohled), bude takový perverzák. A navíc…schovávat TY časopisy pod polštářem je tak neoriginální!
„PAVOOOUK!!“ přihnal se do obýváku Daehyun, který už si – soudě podle toho křiku a zděšeného výrazu – také všiml toho zákeřného x-nohého vetřelce, který se nebezpečně pohyboval mezi mou a jeho postelí. (On a já máme společnou patrovku, já spím dole, on nahoře.) Bang obrátil oči v sloup.
„Panebože, za co mě trestáš?“
„Já ti nevim, ale už mě nějak sereš.“ odpověděla jsem na jeho otázku a přešla za Daehyunem. Oba jsme si stoupli přímo před televizi a začali Banga otravovat společně.
„Bangu, jdi ho zabít!“ vyváděl Daehyun a poskakoval jako postřelená koza.
„Že se ho bojí Ji Ri, chápu. Ale že se ho bojíš ty…!“
„Bangie…“ zaprosila jsem a nahodila výraz týraného jehňátka. Bang nic. Ani to s ním nehlo.
Zatraceně odolný jedinec!
Utřela jsem si pomyslnou slzičku a jako že popotáhla.
„Dvacet minut! Co vám to udělá? Nic!“
Sám se zeptá, sám si odpoví…Takové lidi mám nejradši!
„Bangu! To si říkáš leader, když nás tady necháš trpět únavou, místo abys prostě šel a zlikvidoval toho pavouka?!“
„Tak jděte spát, když jste unavení, a neposkakujte tu!“
„Ale tam je ten pavouk!“ namítli jsme oba zároveň.
„Bangu, zneškodni ho!“
„Já tady budu stát, dokud ho nepůjdeš oddělat!“ rozhodla jsem se, založila ruce na prsou a zahleděla se na Banga vražedným pohledem.
„Nemůžete si stopnout někam jinam?“ zavrčel.
„Mm-mmm.“ zavrtěli jsme oba hlavama a dál bez hnutí stáli před televizí, což leadera pěkně vytáčelo.
„Bangu, já už chci jít spát!“
„Já jsem unavená!“
Začali jsme kňučet a vyhrožovat jeden přes druhého a doufali jsme, že to už nenechá klidným ani Banga.
Vlastně tohle je poprvé, co ho vidím naštvaného.
„Já vás rozesadím a bude klid!“ rozčílil se Bang. Já i Daehyun jsme jako na povel sklapli a vyděšeně čekali, co se bude dít dál. Daehyun něco nesrozumitelného zamumlal a radši odešel do pokoje spát i přes to, že tam ten pavouk pořád byl. A živý. Já se ale jen tak lehce nevzdávala.
„Bangu!“
„Dvacet minut!“
„To říkáš už hodinu! Bangie!“ Poskakovala jsem na místě jako gumový míček, snažila jsem se tvářit nevinně.
„Sedni si na zadek a seď!“
„Ale já nechci sedět! Já chci spát!“
„Na to, že se ti chce spát, máš až moc energie.“
„Bangie, udělej to pro mě! Já tady počkám a řeknu ti, co se tam za tu půlminutu, co ho budeš vraždit, stalo!“
„Ještě chvilku tady budeš poskakovat a já tě vážně zakousnu!“
Hmmm…od tebe bych se i nechala…
Než jsem stihla cokoli říct, vystřelila ke mně Bangova paže, jeho dlouhé prsty se obtočily kolem mého zápěstí a silným škubnutím mě strhl vedle sebe na gauč. Chytil mě tak, aby se nemohla hýbat a kopat: stočil mě do klubíčka, pevně mě objal, kolena mi tiskl k hrudníku, ruce k tělu.
„Pusť mě!“ mrvila jsem se jak pytel blech, snažila se nějak uvolnit z jeho sevření.
„Nepustím.“
„Já tě kousnu.“
„Kousni.“
Fajn! Jak chceš!
Sklonila jsem hlavu a zakousla se mu do paže.
„Ty jsi nějak hyperaktivní.“ zasmál se tiše. Jeho sevření povolilo, ale to neznamenalo, že mě nechal normálně se hýbat. Jednu paži mi vsunul pod záda, druhou pod kolena. Stoupl si i se mnou v náruči a zamířil do našeho pokoje.
„Polož mě! Pusť mě! Bangu!“ zavrčela jsem výhružně.
„S radostí.“ Ďábelsky se usmál a doslova mě hodil na postel. Teda…chtěl mě hodit, ale já se ho držela jak klíště; už jen při pomyšlení, že by po mně v noci lezl ten pavouk, mi přeběhl mráz po zádech. Bang se sklonil nad postel, položil mě, chytil mě za obě zápěstí a sundal ze svého krku moje ruce. (Neškrtila jsem ho, jen jsem ho objímala kolem krku.) Já pořád hlasitě protestovala, jenže on mě ignoroval. Zabalil mě do peřiny, čímž mi zase trochu ztížil pohyb, jeho ďábelský výraz se změnil na uklidňující nežný úsměv, který mi na okamžik zastavil srdce. Hned se ale zase rozběhlo, bilo pořád rychleji i závodník formule 1 by se zastydl před jeho rychlostí.
„Šššš.“ Jemně mi položil ukazováček na rty a zadíval se mi do očí. Měla jsem pocit, že mi srdce snad vyskočí z hrudi.
Proč jsem najednou tak nervózní? Proč mi tak buší srdce, když je tak blízko mě? Proč chci, aby byl ještě blíž? Aby mě obejmul, aby…
Cítila jsem na tváři jeho dech chvějící se jako křídla kolibříka. Váhavě jsem zavřela oči. Bang spojil naše rty v měkkém polibku.
Bang…on…mě opravdu políbil?
„Proč…jsi to udělal?“ nechápala jsem, ale chtěla jsem, aby to udělal znovu.
„Chtěl jsem to udělat už dávno.“ zamumlal, konečky prstů mě pohladil po tváři. Vsál můj spodní ret, žužlal ho, jemně do něj kousal, pohrával si s ním. Já mu prsty vjela do vlasů, druhou rukou jsem ho hladila po zádech. Pustil můj ret a věnoval mi polibek na krk.
„Miluju tě.“ zašeptal a opět si přivlastnil moje rty.